Imaginární Vlastenecká strana míru

Poklidné vody proizraleských chcimíru narušily dva incidenty. Jednak propalestinští demonstranti nenechávají v klidu španělský ciklistický závod Vuelta kvůli účasti teamu odkazující na Izrael a dále se na obchodu s erbem Davidovi hvězdy objevily nápisy "Fašisti" a "Holokaust 2025." Samozřejmě se hned vznesly vlny o antisemitismu a podpoře terorismu. Jako vážně?

Poklidné vody proizraleských chcimíru narušily dva incidenty. Jednak propalestinští demonstranti nenechávají v klidu španělský ciklistický závod Vuelta kvůli účasti teamu odkazující na Izrael a dále se na obchodu s erbem Davidovi hvězdy objevily nápisy "Fašisti" a "Holokaust 2025." Samozřejmě se hned vznesly vlny o antisemitismu a podpoře terorismu. Jako vážně?

V současnosti v Gaze probíhá něco, co i respektované mezinárodní organizace označují jako genocidu. Současný izraelský režim vykazuje prvky, které lze bez nadsázky nazvat fašistickými, či přinejmenším fašizujícím nacionalismem. Poukazovat na tyto skutečnosti není antisemitismus – je to nutná kritika zločinů, které se dějí. V samotných protestních nápisech nenajdeme výzvy k násilí, ale důrazné upozornění na realitu. Davidova hvězda, stejně jako ruské „Z“, se stala symbolem válečných zločinů.

V situaci, kdy mezinárodní společenství selhává, je legitimní využívat i prostředky občanské neposlušnosti. I narušení velkých sportovních akcí může být nástrojem, jak upozornit na zločiny, jejichž hrůza je nesrovnatelně větší než ztráta dvaceti vteřin v cyklistické etapě. Samozřejmě je třeba dbát na bezpečnost sportovců. Ve dvou případech se to podařilo, jednou došlo k pádu – avšak bohužel neexistuje záznam, který by doložil, zda šlo o důsledek protestu, chybu jezdce, nebo zásah pořadatelů. Izraelské týmy, případně týmy odkazující se na stát Izrael, by měly být vyloučeny ze soutěží stejně, jako tomu bylo u týmů ruských či běloruských. A to i tehdy, pokud za ně závodí třeba čeští sportovci. A třeba lze použít i stejné oficiální odůvodnění - že nelze zajistit jejich bezpečnost.

Dnes už není pravda, že o tom, zda-li v Gaze probíhá genocida nebo ne, mluví jen "kde kdo“. Naopak, vyjadřují se k tomu povolané a vzdělané osobnosti, jejichž hlas má mezinárodní váhu. Proto necítím potřebu vést diskusi, zda v Gaze genocida je nebo není – to je již předmětem odborných a právních posudků. Podobně bych například nevedl debatu o snímcích z Webbova teleskopu, na to jsou astronomové. Kdyby tu takovéto posudky nebyly, dobrá, pojďme o tom mluvit i třeba u piva. Ale odborníci zde existují a jejich stanoviska jsou jednoznačná.

Je třeba připomenout, že státy mají povinnost zasáhnout už při důvodném podezření na genocidu – právě proto, aby se předešlo ztrátám na životech. A v případě Izraele tu nejsme jen u podezření. Mezinárodní soud již rozhodl, že okupace Palestiny je nelegitimní a Izrael ji má ukončit. Přesto Izrael pokračuje nejen v okupaci, ale připravuje i nové anexe území.

Izrael se odvolává na boj proti terorismu. Ale dlouhodobě zde nejsou naplněny základní podmínky legitimního boje proti teroru:

- respekt k územní celistvosti,

- spolupráce s umírněnými složkami,

- příprava těchto složek na převzetí bezpečnostní odpovědnosti,

- časová omezenost vojenské okupace.

Namísto toho vidíme charakteristiky boje o životní prostor – tak, jak jej vedly fašistické a nacistické režimy ve 30. a 40. letech minulého století:

- anexe území,

- vyhánění obyvatelstva,

- developerské plány pro „poválečnou“ výstavbu,

- kolektivní tresty na civilistech.

Izrael si musí vybrat, zda skutečně bojuje proti terorismu, nebo zda bojuje o životní prostor. Realita posledních desetiletí ukazuje, že se vydal druhou cestou. A tu podporovat nelze – protože nejsem fašista ani nacista.